Akcie

Kam teď investovat. Akcie očima expertů

Akciovým trhům se v posledních letech – až na pár výjimek – nebývale dařilo. I když se celkem dlouho mluvilo o tom, jak může s rekordními cenami světových indexů zahýbat případná krize, většina investorů zůstávala optimistická. Pandemie koronaviru ale ukázala, jak rychle se může situace změnit.

„Dlouhodobí a průběžní“ investoři rozdýchávají propad v posledních týdnech asi lépe než ti, kteří jednorázově zainvestovali loni na podzim. Osvědčené investiční poučky každopádně radí přikupovat v době, ve které se trhy ohýbají k zemi. Jenže jaká je jistota, že se brzy neprohnou ještě mnohem víc?

„Pokud chce někdo kupovat akcie a držet je dalších pět let, tak je to určitě dobrá příležitost k nákupu. Krátkodobé časování trhu bych ale nedoporučoval. Nevíme, jestli jsme si už šlápli na dno, jestli přijde až za pár týdnů nebo za půl roku,“ upozorňuje v rozhovoru pro Peníze.cz Martin Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh ČR a šéf české pobočky Erste Asset Management.

Objevují se ale i názory, že nejlepší moment na skutečný nákup ve slevě je už pár týdnů pryč. Panika totiž poměrně rychle opadla a na trzích opět vládne – možná až přehnaný – optimismus.

Jak se na situaci na akciových trzích dívají respondenti naší ankety? Je podle nich správný čas na „nákup ve výprodejích“, nebo zažíváme jen klid před další bouří, která pošle trhy ještě výrazněji dolů? A na jaké konkrétní akcie – případně segmenty akciových trhů – by se teď měli investoři zaměřit?

Jaroslav Brychta

šéf analytického týmu X-Trade Brokers

Investor Howard Marks kdysi řekl, že nevěří předpovědím, a už vůbec ne těm vlastním. Mám to podobně. Březnová minima můžou, a nemusí být definitivním minimem této korekce. O tom, jestli budou, nebo nebudou, rozhodnou faktory, které nejde za současné situace predikovat. Proto se o to ani nepokouším. Je ale podle mě důležité mít portfolio nastavené tak, aby se dokázalo vypořádat s oběma variantami. To můžou udělat pouze investoři, kteří nebyli plně „zainvestovaní“ v akciích v době, kdy indexy dosahovaly na historická maxima. Já osobně jsem měl přibližně 50 procent v akciích a 50 procent v hotovosti a dluhopisech. Teď jsem na 70 procentech u akcií a zbytek hotovost (USD) + trochu zlata jako zajištění proti oslabení dolaru. Přikupoval jsem především technologické akcie a společnosti, které mají nízké zadlužení, silné cash-flow a celkově kvalitní bilanci. Společnosti, které považuji za nejlepší v mém portfoliu, ale které jsem delší dobu nekupoval kvůli jejich vysokým valuacím. Pokud budou akcie dál klesat, budu přikupovat.

Jan Traxler

investiční poradce a jednatel FINEZ Investment Management

Myslím, že správný čas na nákup akcií ve výprodeji byl před měsícem, kdy se hodnota indexu MSCI World krátce dostala do propadu 35 procent od vrcholu. Dnes už jsou ceny z poloviny zpět a v průměru jen zhruba 15 procent pod historickým maximem z února. To už není žádná super slevová akce. Kdo se v březnu bál nakupovat nebo byl nenažraný a čekal na ještě větší propad, tak podle mého názoru prováhal nejlepší nákupní příležitost od roku 2009. Možná se ještě dočkáme nějaké další vlny poklesů, ale moc tomu už nevěřím. Panika opadla a nemyslím si, že by mohla nabýt ještě rozměrů z března.

Jaroslav Šura

investor

Turbulence na akciových trzích moje portfolio přečkalo bez ztráty kytičky, protože bylo složeno převážně z amerických technologií, proto budu možná až příliš optimistický. Je zjevné, že investoři se už tolik neobávají o své životy a životy svých blízkých a začínají se orientovat na výsledkovou sezónu. Vzhledem k tomu, že analytici spolu s investory sledují převážně ziskové a dividendové modely, které jim samozřejmě nebudou vyznívat pozitivně, lze předpokládat občasné výprodeje. Nicméně, domnívám se, že březnové dno zůstane nepřekonáno, ba naopak, do konce roku uvidíme takové ocenění akcií, že současným váhavcům bude líto, že nenakoupili. Monetární a fiskální expanze rozhodne o velkém růstu akcií zejména v USA a těžko tomu může něco zabránit. Dlouho nebyla taková nákupní příležitost. V současnosti jsem část portfolia převedl z „drahého“ dolaru do korun a začínám pomalu nakupovat zdemolované akcie českých bank a část jsem převedl z technologií do „staré ekonomiky USA“, protože akcie firem jako např. Alcoa a Halliburton se znásobí spíš než akcie Apple nebo Amazonu, byť při zvýšeném riziku. Část ponechávám v technologiích. Přeji, ať se všem daří.

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Tak hlavně svým způsobem nešlo o výprodej, protože každý prodej musí mít i kupce. Jen se prodejci a kupci shodli na jiných, a to o několik desítek procent nižších cenách. Faktem je, že pandemie, respektive státní opatření hodně utlumily ekonomickou aktivitu. Současné vzepětí cen akcií, které už často zdolaly poloviční cestu zpět k vrcholům, je založeno na víře v rychlé obnovení aktivity a v nezměněný krásný předkoronavirový svět. Osobně si myslím, že tato víra je přehnaná a že skutečnost nebude tak růžová. Proto bych byl ještě opatrnější a očekávám ještě jeden pokles cen akcií, který bude tažen fundamentálními daty a přenastavením světa na nový „normál“.

Lukáš Foral

předseda správní rady Robot Asset Management

Nakupovat, nakupovat, nakupovat – především za předpokladu, kdy máte investiční horizont tři, pět a více let. V bouři už jsme a jedná se o propad trhu nikoliv ve tvaru V ale U, nějakou dobu na dně ještě pobudeme. Avšak akciové trhy mají privilegium rychlé revitalizace a návratu k výnosům. Udržte dlouhodobý investiční horizont, využijete situaci, nakupujte, ignorujte prognózy a nečasujte trh, to není v lidských silách.

Současný stav trhu je jeden obrovský Rorschachův test. Zaměřte se především na to, čemu opravdu rozumíte nebo kde věříte lidem, kteří spravují vaše peníze, všechno ostatní je pouhé kasino. Ve fondu Quant držíme konzervativní strategii. Investujeme do amerických akcií prostřednictvím ETF na index Standard & Poor’s 500. Investujeme tedy do trhu jako celku s nízkými náklady a nevybíráme jednotlivé akcie.

Michal Semotan

portfolio manažer J&T Investiční společnosti

Situace na akciovém trhu nabízí příležitost koupit si společnosti na zajímavých cenách. Možná si projdeme dalšími výkyvy, ale v investičním horizontu akcie (3 až 5 let) nevidím v období nízkých úrokových sazeb lepší investici. Ale zpátky na začátek…

Akciové trhy od začátku roku ztrácely i víc než 30 procent. Podpora centrální bank, především Fedu, stimuly států ve prospěch postižených ekonomik, dodání likvidity trhům, to vše pomohlo k obnovení důvěry investorů v akcie a část ztrát se podařilo odmazat. Hlavní akciové indexy zatím za letošek ztrácejí mezi deseti (americké trhy) až pětadvaceti (evropské akcie) procenty. Ukazuje se, že akciové trhy předbíhají reálný chod ekonomik. Klesaly, když státy začaly zavírat hranice, zavádět karanténu a utlumovat hospodářství. Rostly, když se pandemie teprve dostávala na vrchol.

Dopady budou vysoké, čím delší bude „lockdown“, tím vyšší. Ale do akcií investujeme na roky dopředu a byznys se vracet začne. Jednoznačným vítězem je e-commerce (za mě vhodná např. Alibaba), poroste význam sociálních sítí jako zdroje informací i reklam (Facebook, Twitter, Tencent), nadále bude důležitý sektor telekomunikací včetně placené zábavy a TV. Nejvíc postižené budou cestovní ruch a letecká osobní doprava. Restriktivní opatření tvrdě dopadla i na banky, průmyslové výrobce, případně pronajímatele obchodních center.

Avšak i v oblastech klasického průmyslu se najdou zajímavé možnosti. Např. akcie Daimleru jsou letos minus 45 procent – mercedesy se ale budou vyrábět dál a poptávka poroste. Naopak u technologických akcií, které nejvíc frčí, vidíme minimální dopady do hospodaření, marže jsou vysoké. Vzdálený přístup, homeoffice, připojení na audio/video konference – i proto jsou „in“ firmy jako Microsoft, Alphabet, ale i česká společnost Avast! Do popředí se logicky vyhouply farmaceutické společnosti či producenti zdravotních potřeb –namátkou Gilead, Teva, Sanofi, Abbott Laboratories. Každý si může najít své.

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Akcie porostou, ale ne kvůli tomu, že by se nám dařilo. Porostou, protože máme v zákonech napsáno, že nesmí klesat. Pochopitelně je to nadsázka, ale v konečném důsledku to tak skutečně je. Pokud musí centrální banky ze zákona dosahovat cenové stability, a tu si definují jako dvouprocentní růst cen měřený pomocí indexu spotřebitelských cen, potom zpravidla potřebují, aby rostla poptávka a s ní ceny. Pokud neroste přirozeně, je potřeba, abychom si brali víc úvěrů, než kolik jich splácíme, tedy aby bylo víc peněz v oběhu, kde tečou víc do akcií než do potravin. Od propadu v roce 2009 akciový index S&P 500 udělal na vrchol 390 procent, zatímco spotřební ceny vyskočily jen o 26 procent, jak Fed chtěl. Aby to bylo v roce 2030 o dalších 26 procent, budou muset akcie udělat ještě víc než 390 procent. Pokud se nestane nic nečekaného – a lidé nyní očekávají i hodně špatné věci –, potom jsme na cestě vzhůru. Na umělé cestě dlážděné novými penězi. Je to šílené, určitě to není správně, zvyšuje to nerovnost a má to celou řadu dalších nákladů, ale takhle bohužel náš měnový systém funguje.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Byli jsme svědky nejrychlejšího poklesu akciových trhů v historii, o téměř 35 procent. Po rychlé reakci centrálních bank a vlád zase rychle posílily o 25 procent. Při analýze chování trhů při předchozích krizích je viditelný model několika fází, které se více či méně opakují při každé velké krizi.

V první fázi šoku se trhy propadnou. Ve druhé fázi hledání řešení se vracejí zpět. Většinou jde mnohem víc o emoce než o ekonomické fundamenty. Myslím, že v současné době se nacházíme za vrcholem druhé fáze. Výsledková sezóna v USA ukazuje první dopady odstavení ekonomiky a trh práce s rostoucím počtem nezaměstnaných vysílá jasný signál. Otázkou je, kam se propadneme a jak rychle se dokážeme vrátit do staronových kolejí. Třetí fáze je vždycky mnohem pomalejší, protože je založená na skutečných ekonomických základech a sčítání škod je postupný proces. Očekávají se sice poměrně velké škody, ale také rychlý návrat. Nemůžeme ale vyloučit ani další pokles a návrat k minimům. Bude záležet na státní pomoci, a především její efektivitě. Čím víc se podaří zachovat předkrizové vztahy mezi firmami všech velikostí a mezi firmami a jejich zaměstnanci, tím lépe. Čím víc budou zpřetrhány, tím hlubší a delší bude krize.

Klientům doporučujeme široce diverzifikovat a rozkládat investice v čase. Při řízení portfolií investujeme na střednědobou perspektivu a finančně silné a stabilní společnosti. Nadále preferujeme obor zdravotnictví a technologií, včetně segmentu dividendových akcií. Sektorové rozložení bude hrát významnou roli i v dalším období. Mnoho sektorů je totiž v pohybu, a to i zcela protichůdnými směry, například energie (těžba ropy) vs. zdravotnictví. Zároveň aktivně vyhledáváme příležitosti na poli korporátních dluhopisů kratších a středních splatností vydaných bonitními emitenty na vyspělých trzích.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Akciové trhy ve výprodej dávno nejsou. Možná v něm byly před měsícem, ale jen chvíli. Teď jsou třeba americké akcie nejdražší od počátku milénia – pokud tedy jejich cenu vztáhneme k očekávané ziskovosti firem v příštím roce. Ta bude pochopitelně kvůli koronaviru silně podlomená. Reálná americká ekonomika, tedy tamní trh práce, fabriky či průmysl, prochází nejhorší krizí od Velké deprese před devadesáti lety. To ale finanční trhy zase tolik nezneklidňuje. V březnu několik dní panikařily, ale pak dostaly takovou dávku uklidňující drogy od Fedu, že se celkem vzpamatovaly. Americká centrální banka spustila objemově neomezené kvantitativní uvolňování a nově se rozhodla třeba také odkupovat dokonce i „prašivé dluhopisy“. Dochází tedy k určitému postátnění amerických finančních trhů a dál se prohlubuje „odpojení“ reálné ekonomiky od ekonomiky finanční. Kurzy akcií tedy stále méně vyjadřují reálnou produktivitu a ziskovost firem a stále víc jsou ve vleku státních opatření, uplatňovaných centrální bankou a částečně také vládou.

Investorům jednou dojde, že finanční trhy už jsou virtuálním kasinem, v němž se postupně stále víc hraje jen s dolary vytvářenými stisknutím klávesnice v centrální bance, a nikoli s dolary vznikajícími na základě růstu produktivity a ryzí ziskovosti v reálné ekonomice. Fed dělá všechno proto, aby tento okamžik oddálil, a bude to dělat ještě dlouho. Dávka drogy však bude muset být vyšší a vyšší a tím bude propastnější i odpoutání burz od reality. Na vlně této krajně nebezpečné iluze se lze jistě ještě nějaký čas vézt. Takže investice v iluzorním kasinu se stále ještě může běžnému drobnému investorovi vyplatit i právě nyní, stačí, když bude investovat třeba jen prostřednictvím ETF do indexu Standard & Poor’s 500. Vyplatí se mu to navzdory tomu, že akcie jsou v porovnání s (očekávaným) vývojem reality tolik předraženy. Budou totiž předraženy ještě mnohem víc. Okamžik, kdy dostanou „zlatou dávku“ – tedy dávku smrtelnou –ještě nenadešel a jen tak nenadejde, je stále před námi.

Zdroj: Penize.cz

Tagy

Související články

Back to top button
Close
Close