AkcieDluhopisy

Rozbřesk: Co dnes čekat od České národní banky?

ČNB dnes bude opět řešit, jak co nejlépe pomoci v boji s ekonomickými důsledky koronaviru. Po mimořádném snížení sazeb o 50 bps pravděpodobně přijde další snížení o stejnou dávku na 1,25 %. Pro trhy a korunu to však nebude velké překvapení – očekávání většiny investorů jsou ještě agresivnější a počítají s tím, že úrokové sazby do tří měsíců klesnou až na 0,5 %. Podle našeho názoru ČNB nemusí být nutně tak agresivní s dalším snižováním úrokových sazeb. Rychlé pohyby mohou nastartovat na málo likvidních českých trzích novou volatilitu a zrychlit odliv kapitálu do zahraničí. A je otázka, zda nižší sazby nutně musí vždy převážit náklady spojené s vysokou volatilitou. I proto čekáme, že například na rozdíl od amerického Fedu, může být další snižování sazeb v Česku spíše postupné. 

Centrální banka však v mezičase může přijmout jiná důležitá opatření. Konkrétně může připravit českou verzi kvantitativního uvolňování (QE) – skupování vládních dluhopisů do vlastní bilance. Tím může podobně jako jiné centrální banky ve světě “krýt záda” české vládě ve chvíli, kdy se její rozpočtový schodek bude šplhat do stovek miliard korun. České veřejné finance jsou sice v celoevropském srovnání v relativně dobrém stavu, český dluhopisový trh je však relativně malý a málo likvidní. V dnešní době z něj navíc utíká řada zahraničních investorů. Bude proto zajímavé sledovat, zda v oblasti QE centrální banka podnikla určité přípravné kroky. Prvním z nich bezesporu bylo připravení novely zákona upravujícího obchody ČNB. Podle prohlášení ČNB má “schválení novely vytvořit prostor, aby ČNB mohla v případě potřeby k plnění svých úkolů vstoupit na sekundární trh jakýchkoliv finančních instrumentů, včetně vládních dluhopisů”.

Vedle QE bude zajímavé sledovat i jakékoliv komentáře k eventuálním intervencím ČNB na devizovém trhu. I když poslední lehká stabilizace české koruny v pásmu 27,00-28,00 EUR/CZK možná zatím odsouvá tuto otázku dočasně na vedlejší kolej. 

Přehled šíření koronaviru v klíčových zemích (data k včerejší půlnoci)

USA 65,527 10,671 928 148 393 64,206 198 3.0
Spain 49,515 7,457 3,647 656 5,367 40,501 1,059 78.0
Italy 74,386 5,21 7,503 683 9,362 57,521 1,23 124.0
Germany 37,323 4,332 206 47 3,547 33,57 445 2.0
France 25,233 2,929 1,331 231 3,9 20,002 387 20.0
UK 9,529 1,452 465 43 135 8,929 140 7.0
Switzerland 10,897 1,02 153 31 131 10,613 1,259 18.0
Netherlands 6,412 852 356 80 3 6,053 374 21.0
Belgium 4,937 668 178 56 547 4,212 426 15.0
Canada 3,409 617 36 10 185 3,188 90 1.0
Austria 5,588 305 30 2 9 5,549 620 3.0
Czechia 1,654 260 6 3 10 1,638 154 0.6
Ireland 1,564 235 9 2 5 1,55 317 2.0
Sweden 2,526 227 62 22 16 2,448 250 6.0
Norway 3,084 218 14 2 6 3,064 569 3.0
Poland 1,051 150 14 4 7 1,03 28 0.4

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká koruna ocenila druhý den akciových zisků kosmetickým zpevněním do okolí 27,50 EUR/CZK. Pokud dnes ČNB sníží sazby o 50 bps (jak očekáváme), neměla by to být pro korunu nová negativní zpráva. Zajímavé bude sledovat jakékoliv zmínky guvernéra ohledně možného rozpouštění devizových rezerv.

Zahraniční forex

Všeobecný pokles averze k riziku v souvislosti se schválením amerického rozpočtového balíku v Senátu (10 % HDP) pomohl nejen měnám v emerging markets, ale i eurodolaru, neboť hlad po dolarové likviditě částečně poklesl. Euru se dařilo navzdory tomu, že index podnikatelské nálady Ifo dramaticky poklesl a zprávy o šíření koronaviru především ve Španělsku a nyní ve Francii jsou velmi smutné. Kromě toho eurozóna zažívá další rozkol sever-jih, když devět zemí měnové unie vedené Itálií, Španělskem a Francií volají po vydání společných korona-dluhopisů. Avšak Německo a Holandsko jsou proti, což ukazuje na nejednotu měnové unie i v takto těžkých časem a nemůže pomáhat ani euru. Nicméně pokud by se dohoda na společných korona-dluhopisech našla, byl by to pro euro důležitý (pozitivní) signál do budoucna.

Na druhou stranu za předpokladu, že nedojde k rychlému objevu léku či vakcíny na vir, tak to budou USA (a tedy i dolar), jež se budou potýkat s důsledky epidemie déle. Ukázalo se, že po New Yorku a Seattlu se objevilo další velké ohnisko nákazy na jihu USA – konkrétně v New Orleans. To nevěstí nic dobrého, neboť jednak New Orleans není po stránce zdravotnické dobře vybaveno a jednak se mělo za to, že v teplém a vlhkém prostředí se koronavirus šíří hůře. Tato teorie, kterou se utěšovali někteří v jižních státech USA, zdá se pozbývá platnosti.

Ropa

Ropa Brent prozatím zastavila prudký cenový sešup a drží se těsně nad hranicí 27 dolarů za barel. Povzbuzením může být pro trh stupňující se tlak Spojených států na Saúdskou Arábii, aby v situaci globální pandemie ukončila cenovou válku, za což včera plédoval americký ministr zahraničí Pompeo přímo v Rijádu. Přestože lze očekávat, že podobný apel zazní také dnes na krizové schůzce zemí G20, v situaci historicky nevídaného kolapsu jsou možnosti Saúdů relativně omezené.

Odhady pro druhé čtvrtletí totiž naznačují, že globální ropná poptávka po ropě by mohla propadnout o hrozivých 15 mil. barelů denně. I pokud by tedy Saúdská Arábie rezignovala na agresivní cenovou válku, nebo se dokonce rozhodla omezit produkci (což je značně nepravděpodobné), globální převis ropy by se snížil přinejlepším o jednotky milionů barelů denně. Jinými slovy, tento krok by stěží stačil ke stabilizaci cen, natož k jejich navýšení.

Zdroj: Patria.cz

Tagy

Související články

Back to top button
Close
Close