Vakcína na covid-19: naděje na normální život
Za 35 let jsem viděl spoustu dobrých výsledků. Tohle je něco výjimečného, řekl o vakcíně proti nemoci covid-19 viceprezident koncernu Pfizer William Gruber.
Když farmaceutický gigant Pfizer oznámil, že má velmi nadějnou vakcínu proti
nemoci covid-19, která souží a brzdí svět, byl to poprask. Akcie letěly nahoru
a média chrlila články, že Pfizer ve spolupráci s malou německou firmou
BioNTech přichází s očkovací látkou, jež v klíčové fázi klinických zkoušek
předběžně vykazuje více než devadesátiprocentní účinnost v ochraně před
koronavirem SARS-CoV-2.
„Pohybuji se ve vývoji vakcín 35 let. Viděl jsem spoustu dobrých věcí. Tohle je však něco výjimečného,“ řekl William Gruber, viceprezident Pfizeru pro klinický vývoj očkovacích látek. „Dává nám to slušné možnosti vypořádat se s touto epidemií a dostat se z toho,“ dodal k průlomovému oznámení.
Konsorcium sdělilo novinku v tiskové zprávě, výsledky ale zatím nebyly publikovány ve vědeckém časopise. Druh zvolené vakcíny patří k nejmodernějším na biotechnologickém kolbišti, neboť využívá injektování dědičné informace (RNA) koronaviru, aby si buňky v těle samy vytvořily funkční protein. Tento typ vakcín ještě nebyl u lidí užit.
Pfizerovské řešení, jež se původně zrodilo v malé biotech firmě tureckých
imigrantů, která však neměla finance na drahé klinické fáze testování, patřilo
dle odborníků – vedle vakcíny vědců z Oxfordu a firmy AstraZeneca – k favoritům
pelotonu.
„Některé z konsorcií a jejich plánů budí respekt; jde o projekty mistrů,
kteří dobře vědí a cítí, do čeho se vyplatí nalít investice v řádu stamilionů
dolarů. Gigant Pfizer se spojil s německou firmou BioNTech i čínskou
společností Fosun Pharma a soustředí se na vlastní mRNA vakcínu,“ psali jsme
již v červnu.
Vývoj je od přečtení genomu viru extrémně rychlý. Normálně se očkovací látky
– velmi přísně testované, kontrolované a schvalované – připravují dlouhé roky.
Rovněž této vakcíně schází do úplného cíle ještě pár kroků. Je ve třetí fázi.
Doběhne až ve chvíli, kdy se ze vzorku 43 538 lidí nakazí covidem-19 cílových
164 osob, aby vědci přesně vyhodnotili, jak vakcína zaúčinkovala – a to ve
srovnání se skupinou, které bylo podáváno jen placebo čili „nevakcína“. Vědecký
časopis Nature upozorňuje na nezbytnost poznání účinků na různé věkové či
etnické skupiny. Firma se vyjádřila, že patrně nashromáždí tolik podkladů, aby
byla autoritami v USA schválena pro použití ve stavu nouze (emergency use).
Jásejme, ale chlaďme nadšení
Co to všechno znamená? Naději. Slušnou naději, že budeme zase normálně žít. „Je to začátek konce pandemie,“ hlásá titulek magazínu The Economist, jenž upozorňuje, o jak dobrou zprávu jde i pro další tvůrce vakcín. Pokud se potvrdí, že zmíněná mRNA vakcína má takto vysokou účinnost (úspěchem bývají očkování s efektivitou nad 75 či 80 procent), tak i ostatní farmaceuti a biochemici budou mít lepší vodítko, jak únavný koronavirus potlačit.
Podle deníku The New York Times, který průběžně ve své aplikaci „vaccine
tracker“ sleduje vývoj vakcín, je aktuálně v různých fázích klinického
testování na lidech už 52 potenciálních anticovidových vakcín: 38 je teprve v
první fázi (testování primární bezpečnosti), čtrnáct ve druhé fázi (zkoušky na
rozšířeném vzorku), jedenáct ve třetí (jde už o velké kohorty testovaných) a
šest látek je předběžně schvalováno pro omezené užití. Zatím však žádná
vakcína, tedy ani ta pfizerovská, nebyla autorizována centrálními úřady pro
kontrolu léčiv.
Svět po vakcíně touží. Už se nechce omezovat, ztrácet lidské životy. I u
nadějného produktu zbývá plno otázek, především jak vyřešit distribuci. Aktivní
látka vyžaduje velmi hluboké chlazení s teplotou až pod 70 stupňů Celsia (!),
což je běžné v laboratořích, ale ne při převozu a aplikaci ve zdravotnictví.
Přesto už státy spěchají s otevřenými peněženkami, aby si vakcínu pořídily.
Evropská unie chce 300 milionů dávek, USA si již dávno předdomluvily 100
milionů. A Pfizer, prozatímní lídr největšího vakcinového závodu dějin,
ujišťuje, že dokáže v příštím roce vyrobit 1,3 miliardy dávek. Nadějí, které
jistě nebudou pro všechny.
Autor je vědecký novinář působící na Univerzitě Karlově
Zdroj: Euro.cz
