Být akcionářem se v letos nevyplatí. Dividend se jen tak někdo nedočká
V důsledku zcela bezprecedentního výpadku příjmů se
řada firem z celého světa ocitla na samém prahu existence. Jejich přežití
mnohdy závisí na masivní finanční podpoře ze strany státu a naději, že se
ekonomika jejich země opět co nejrychleji rozjede. Hotovosti je akutní
nedostatek. Podobně jako po krizi z období přelomu první a druhé dekády jednadvacátého
století. Už tehdy akcionáři nad svým výdělkem zaplakali, a nejinak tomu zřejmě
bude i letos.
Když v roce 2008 vypukla v Americe finanční krize, která se v následujících letech rozšířila i do zbytku světa, klesl celkový objem vyplacených dividend o masivních 30 procent. Již tenkrát se jednalo o něco při nejmenším dlouho nevídaného a asi jen málokterý akcionář by v tu chvíli uvěřil, že za dalších přibližně deset let se taková, ba dokonce ještě o něco horší situace bude opakovat. Jenže právě to se nyní s největší pravděpodobností stane realitou.
Podle studie vypracované analytiky přední britské investiční společnosti Janus Henderson čeká majitelé akciových společností velice krušné období. Zatímco loni se v rámci vyplacených dividend mohli těšit z rekordního 1,43 bilionu dolarů (cca přes 32 bilionů korun), letos by tato částka mohla být klidně i o celých 497 miliard dolarů nižší. A to by v relativních číslech znamenalo propad o 35 procent, uvedla podle zpravodajského webu CNN investiční poradkyně zmíněné firmy Jane Shoemakeová.
„Pozastavení vyplácení dividend je kvůli náhlému a
bezprecedentnímu přerušení ekonomické aktivity v mnoha zemích
nevyhnutelné,“ souhlasí její kolega Ben Lofthouse. „Některé z těchto
dopadů se rozšíří do roku 2021,“ dodává s tím, že i během něj budou
celkové dividendy s velkou pravděpodobností menší, než jak se původně
očekávalo.
Nově přijatá opatření se podle analytiků společnosti Janus Henderson navíc nevyhnou ani velkým mezinárodním korporátům. Typickým příkladem je například britsko-nizozemský ropný gigant Royal Dutch Shell, za poslední čtyři roky nejštědřejší dividendový plátce vůbec. V důsledku bezprecedentního propadu cen na trhu s černým zlatem, kde se tato strategická surovina v jednu chvíli propadávala dokonce i se zápornou hodnotou, se společnost již koncem dubna nechala slyšet, že své čtvrtletní dividendy oseká hned o dvě třetiny. Něco takového se přitom podle webu CNN nestalo od dob druhé světové války.
Banky napříč Evropou a Spojenými státy americkými se k výplatám dividend aktuálně staví velmi zdrženlivě a platby blokují. To proto, že se samy ocitají pod velkým tlakem ze strany svých regulátorů. Zmrazeny byly miliardy amerických dolarů, a řada firem, zejména pak těch, kterým byla schválena státní pomoc, si tak uvědomila, že musí chtě nechtě svoji dividendovou politiku do značné míry upravit.
Nové pořádky
Podle analytiků společnosti Morgan Stanley by nicméně současná krize vyvolaná pandemií nebezpečného koronaviru mohla problematiku s vyplácením akciových dividend změnit jednou provždy. Zatímco až doposud se z pohledu investorů jednalo o relativně spolehlivý zdroj příjmů, budoucnost by v tomto ohledu mohla být o poznání jiná, a to i v případě, že se podaří dostat tržby zpět na předkrizovou úroveň.
Domnívají se, že většina firem „se rozhodne vytvořit větší hotovostní rezervy než v minulosti, aby se tak do budoucna ochránila před dalšími černými labutěmi“, a to právě na úkor akcionářů.
S tím ostatně souhlasí i portfoliový manažer investiční společnosti Robeco Jack Neele: „Poprvé v historii musely podniky zvažovat svoji solventnost a likviditu za situace, kdy virtuálně nemají vůbec žádné tržby. Spousta podniků na to nebyla připravena, a teď budou. Myslím si, že hodně podniků si teď bude svůj kapitál střežit lépe než kdy předtím. A to může mít v případě akcionářů skutečný dopad na návratnost (jejich investic).“
Zdroj: www.cnn.com, www.tradingeconomics.com
Zdroj: Euro.cz