AkcieDluhopisyKomodity

Perly týdne: Natěšené akcie, šokující čísla z New Yorku, superpřenášení a u nás roušek bylo dost

Nepochopitelná čísla, akcie počítají s růžovým scénářem, klíčem je superpřenášení. Deset let bude možná málo, doba extrémů a u náš už roušky škodí? Přinášíme pravidelné Perly týdne.

Ve světě… 

Nepochopitelná čísla: Guvernér New Yorku Andrew Cuomo uvedl, že podle čerstvých dat z nemocnic tohoto města tvoří 66 % hospitalizovaných lidé, kteří se drželi doma a jen výjimečně vycházeli ven. Guvernér to považuje za šokující a dodal, že jen asi 18 % hospitalizovaných přišlo z pečovatelských domů, asi 2 % z komunitních center a 2 % tvořili lidé bez domova. Guvernér podle CNBC dodal, že téměř 84 % hospitalizovaných nedojíždělo do práce autem, autobusem, či jiným dopravním prostředkem, ale šlo buď o důchodce, nebo nezaměstnané. 

Akcie počítají s růžovým scénářem: Známý investor a ekonom Gavyn Davies se v posledním ze svých pravidelných příspěvků na Financial Times věnuje vývoji na amerických akciových trzích. Upozorňuje, že v dubnu posílily akcie o 13 %, „což se může zdát matoucí s ohledem na to, že zatím se nezdá být pravděpodobné získání vakcíny, či efektivní léčby koronaviru“. Davies míní, že akcie pravděpodobně svým posílení odráží předpoklad, že od května by měla být uvolňována opatření brzdící nabídkovou stranu ekonomiky a zároveň by mělo nastat oživení na straně poptávky. K oživení by pak měla napomoci i mohutná fiskální a monetární stimulace. 

Davies se domnívá, že podobná optimistická očekávání stojí na předpokladu, že vývoj ekonomické aktivity v roce 2020 bude připomínat chování ekonomiky po přírodních pohromách. Například Zach Pandl z Goldman Sachs  tvrdí, že akcie v sobě odráží scénář, kdy se ekonomický růst v roce 2021 bude již pohybovat nad růstem standardním a ne pod ním. Davies k tomu dodává, že v takovém případě by valuace akcií nebyly nyní přehnaně vysoko. Jenže Pandl dodává, že takový vývoj oživení by byl vzhledem k tomu, jak probíhá běžná recese, značně ojedinělý. Před nemístným optimismem může varovat i postoj šéfa Fedu Powella. Ten před několika dny hovořil o riziku škod na produkčních kapacitách americké ekonomiky poté, co projde velmi hlubokou recesí. K tomu je velkou neznámou samotný vývoj epidemie. 

Davies míní, že v tom má šéf Fedu bezesporu pravdu. Ekonom pak poukazuje na to, že epidemie se v řadě států přestala šířit, ale vývoj v zemích jako je Německo, či Singapur ukazuje, že po uvolnění restrikcí se situace opět částečně otáčí k horšímu. A pokud se základní reprodukční číslo R dostane opět výrazněji nad hodnotu 1, bude „dříve či později opět třeba potlačit další vlnu infekcí“. Davies v této souvislosti zmiňuje i situaci ve Velké Británii, jejíž premiér nedávno sdělil, že po „dlouhém tunelu nyní přichází doba světla“. Jeho hlavní poradce pro oblast veřejného zdraví Chris Whitty ale hovoří o dlouhém zápasu a podle Daviese „je vědec pravděpodobně ten, který to odhaduje správně“. 

Klíčem je superpřenášení: Ekonom John Cochrane z University of Chicago na svém blogu tvrdí, že epidemická situace se v USA začíná obracet k lepšímu. Nenaplňují se tak pesimistické predikce, které hovořily o mnohem větším rozšíření epidemie, což je obecně vysvětlováno zavedením vládních restrikcí a sociálním distancováním. Ekonom ale míní, že rozhodující roli mohou mít dobrovolné změny v chování lidí, které přichází ve chvíli, kdy média začnou informovat o možné nákaze. 

Také Cochrane poukazuje na význam základního reprodukčního čísla a domnívá se, že jeho velikost je významně ovlivněna superpřenašeči a aktivitami, které vyvolávají „superpřenášení“. Tedy například velkými svatbami, sportovními událostmi, kde se schází masy lidí, a podobně. Pokud dojde k jejich eliminaci, má to velký dopad na hodnotu R a Cohrane míní, že lidé tyto aktivity v případě nebezpečí eliminují převážně sami od sebe. 

Cochrane také kritizuje epidemické modely, které podle něj propadly co se týče schopnosti predikovat další vývoj. Měli bychom tak brát jejich výsledky s rezervou a to zejména v případě, kdy je model černou skříňkou, u které nelze zjistit, jak funguje a jaké proměnné do něj vstupují. Podle Cochraneho je to tedy stejné, jako s modely ekonomickými.


Deset let bude možná málo:
Ekonom a historik Adam Tooze si všímá následujících projekcí vývoje americké ekonomické aktivity. Na Twitteru píše, že trvalo zhruba deset let, než se americký produkt po roce 2008 vrátil na svůj předchozí trend. Šok roku 2020 je ale podle ještě mnohem větší a to je podle ekonoma argumentem pro výraznou stimulaci.

Zdroj: Twitter

Doba extrémů: The Irrelevant Investor přináší sérii grafů, které ukazují extrémní pohyby, ke kterým nyní dochází na trzích a v ekonomice. Mimo jiné tu nalezneme vývoj osobní spotřeby, která tvoří více jak 70 % amerického produktu:

A také týdenní výplatu podpory v nezaměstnanosti:

V druhém grafu nalezneme podíl lidí, kteří v jednotlivých evropských zemích nejsou schopni pokrýt mimořádné finanční náklady. Eurostat dodává, že v době současné pandemie jde o významné měřítko, protože finanční tlak na řadu domácností roste. Podle dat jsou na tom v tomto ohledu nejhůře v Chorvatsku, kde rezervy nemá více než polovina lidí. V celé EU je to asi třetina, na Maltě jen asi 15 %. My se řadíme mezi země, kde je tento problém méně výrazný – s mimořádnými výdaji by podle dat měla problém asi pětina obyvatel. Jsme na tom tedy podobně, jako Belgičané, či Nizozemci:

a u nás doma…

Kdo na hrad: Centrum.cz píše, že „Češi by za prezidenta volili Ebena. V průzkumu uspěl i Fischer, Babiš a generál Pavel“. Podle březnového průzkumu agentury STEM/MARK polovina účastníků průzkumu také uvedla, že prezidentský úřad je důležitý, ale význam jeho funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Od budoucího prezidenta voliči očekávají zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury by měl vstupovat už jako nestraník nezávislý na lobbistech a politicích, vyplývá z výsledků průzkumu. 

Roušek bylo dost:
„Odložme roušky, vdechujeme kvůli nim mikroby, volá lékařka“ v rozhovoru pro seznam.cz. Lékařka Miroslava Skovajsová konkrétně tvrdí, že „na rouškách zůstávají mikroby, které vdechujeme zpátky“. A dodává: 

„Základní zdravověda nám říká, že plíce jsou velmi důležitý očistný orgán a s každým výdechem odchází s vydechovaným vzduchem nejenom oxid uhličitý, ale i různé další zplodiny metabolismu. Odchází různé bakteriální nálože…lidé nosí i trojnásobné roušky, ze třech látek…tam se absolutně mění celý ten dechový vzorec. A doplácejí na to zejména alergici, astmatici, lidé s různými obstrukčními chorobami dýchacími, zejména lidé ve středním a starším věku…všimněte si, že malé děti dýchají pod rouškou otevřenými pusinkami. Ony to neudýchají, nedýchají nosem, jak je fyziologické“. 

Podle lékařky „teď odchází pro roušky důvod“ a  měly by do popředí naprosto prioritně vystoupit požadavky na to, aby lidé mohli zase dál normálně dýchat. „Není pro ně absolutně žádný důvod. Je zapotřebí, aby lidé vyrazili ven, dýchali na plné plíce, začali se normálně pohybovat a ne aby přefukovali roušky. Je třeba, aby si mohli dopřávat běžné aktivity, pohybovat se na slunci a budovat si oslabenou imunitu“.

Zdroj: Patria.cz

Tagy

Související články

Back to top button
Close
Close