Akcie

Adams: „Varující“ prodeje akcií insidery a COVID-19

Pokud nemáme aktuální data, můžeme se spoléhat alespoň na historii a neúplné informace a odvozovat z nich, co se nyní vlastně děje. Takový přístup je důležitý, ale může být i zavádějící. Příkladem je článek z Wall Street Journal, který na konci března pojednával o tom, jak obchodují členové vedení velkých firem. Ti se podle článku zbavovali akcií jejich firem ze strachu z toho, jaké budou dopady pandemie. Renée Adams a Attila Balogh na stránkách VoxEU tvrdí, že pokud by to byla pravda, šlo by o velmi negativní signál, který by ukazoval, že tito insideři nemají velkou důvěru v další osud jejich firem. Podle těchto ekonomů je všechno trochu jinak.

Článek na WSJ byl založen na analýze 4 000 obchodovaných společností. Když se ale ekonomové pokoušeli replikovat tuto analýzu, zjistili, že lze získat mnohem více podkladových dat. Z nich vznikl následující graf:

Graf potvrzuje, že „insider prodeje byly v únoru a březnu letošního roku vysoko, ale ukazuje se i něco dalšího – v jiných obdobích se nacházely podobně vysoko, zejména na podzim roku 2019.“ A navíc se podle dat zdá, že tyto prodeje v sobě mají určitou cykličnost. V průměru například insideři prodávají o 25 % více akcií v pátek než v pondělí. V březnu pak obvykle dochází k dvojnásobku až trojnásobku prodejů ve srovnání s transakcemi lednovými. Ekonomové tak porovnali vývoj s vývojem standardizovaným založeným na datech od roku 2010 a výsledkem je následující obrázek:

Pohled na tyto prodeje nad rámec historického standardu ukazuje, že v poslední době byly naopak mimořádně nízké. Což naznačuje, že managament firem neprodává akcie kvůli špatnému výhledu, ale chová se opačně. Ještě více je to podle ekonomů patrné ve chvíli, kdy poslední data očistíme od prodeje akcií Amazonu jeho šéfem Bezosem.

Třetí graf ukazuje vývoj čistých transakcí insiderů, tedy jak prodeje, tak nákupy. Potvrzuje předchozí závěr, protože transakce očištěné o standardní vývoj ukazují na mimořádně vysoké nákupy, ne na prodeje.

Ekonomové na závěr dodávají, že někdy je použití neúplných dat nutné, protože není k dispozici nic jiného, o co se při rozhodování lze opřít. Uvedený příklad ale ukazuje, že takový přístup má své slabiny a měli bychom si toho být dobře vědomi například při rozhodování o tom, jak uvolňovat současné restrikce související s COVID-19.

Zdroj: VoxEU

Zdroj: Patria.cz

Tagy

Související články

Mohlo by tě zajímat
Close
Back to top button
Close
Close