Co je nového v posledních týdnech jak z hlediska vývoje epidemie i dopadů do ekonomiky? Dobrou zprávou je, že na řadě míst zaznamenáváme dlouho očekávané zplošťování křivky, komentuje události posledních týdnů hlavní ekonom Patrie a člen ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu ČR Jan Bureš.
Denní přírůstky nově nakažených začaly klesat a náběh epidemie je tak pomalejší. To ale neznamená, že by automaticky v těchto místech začala opadávat karanténní opatření. Rozvolňování, pokud vůbec probíhá, je velice opatrné a pozvolné.
Poslední dva až čtyři týdny jsou ve znamení přepisování scénářů směrem k horšímu vývoji. My jsme náš scénář od posledního sezení příliš nezměnili. Změnili ho ale jiní, včetně Mezinárodního měnového fondu, který očekává nejhorší poválečný propad HDP, a to o 3 % globálně. Z hlediska USA a eurozóny se shodujeme a očekáváme propad zhruba o 10 %, v Česku ještě lehce vyšší. V příštím roce, pokud se epidemie a s ní spojená karanténní opatření nebudou vracet, počítáme s oživením, které by mohlo být ve velkých ekonomikách relativně výrazné (růst HDP Německa odhadujeme o 8 %). V případě Česka to bude pozvolnější kvůli pomalejší implementaci opatření na podporu ekonomiky a kvůli tomu, že je otevřenou ekonomikou, očekáváme růst zhruba o 6 % v příštím roce.
Nadále platí silná nejistota. Nemůžeme si být jisti tím, zda se v roce 2021 epidemie bude, či nebude vracet. A také nevíme, jaký bude dopad na trh práce a finanční sektor. Důležité jsou rychlé informace z trhu práce, z čehož vidíme šíření nákazy do ekonomiky. Tady jsou poměrně velké rozdíly mezi zeměmi. V USA kumulovaně v posledních 3 týdnech přišlo o práci více jak 15 milionů lidí, což je z historického pohledu nevídané. V Česku máme statistiky za březen, kdy nedošlo k nárůstu nezaměstnaných, protože fungují výpovědní lhůty a počty nezaměstnaných uvidíme až se zpožděním. Zatím nevidíme ani propad v neobsazených místech na úřadech práce.
Tempo nárůstu zvětšování bilance centrálních bank je bezprecedentní, jak u Fed, tak u ECB, a dalece přesahuje jejich nafukování likvidity po pádu banky Lehman Brothers. Během pár týdnů přibyl v likviditě 1 bilion dolarů, což nebylo historicky ještě nikdy dosaženo. Pumpování likvidity do ekonomiky je extrémně rychlé a klesají i nároky bank na aktiva, která kupují a která již zahrnují i ta s nižším ratingem.
Trhy se v posledních 14 dnech částečně zklidnily. Akcie i česká koruna zastavily své výprodeje, které jsme viděli po zahájení karantény. Česká koruna se neposunula k zásadně silnějším úrovním. Nahoru šly rizikové prémie na českém dluhopisovém trhu, což má širší dopad na cenu financování pro podnikovou sféru i domácnosti.
Na trhy působí dvojí nejistota – na jedné straně bezprecedentní propad ekonomiky a na druhé straně agresivní centrální banky, které dávají signál nevystupovat z rizikových aktiv. V posledních 14 dnech vidíme určitou stabilizaci. Nejistota spojená s makroekonomickými scénáři na rok 2021 je ale poměrně výrazná. Stabilizace na trzích by tak měla smysl, pokud bychom věděli, že v roce 2021 nehrozí žádná další karanténní opatření.
Co se týče vládních politik, máme tu poměrně velké rozdíly. Máme aktivní a štědré vlády jako je Německo, které nabízí zejména garantované úvěry i přímou pomoc. Na druhé straně jsme spíše my, kde se pomoc rozjíždí pomaleji a komplikovaněji, a i proto příští rok očekáváme pomalejší restart v české ekonomice.
Máme nové programy na dodávání likvidity. Připravuje se COVID III a COVID plus. Nové pravomoci má také Česká národní banka, která může v příštích 2 letech nakupovat široké spektrum aktiv od širokého spektra subjektů. To jí dává možnost neortodoxních kroků. Nepočítáme ale, že by to bylo v nejbližší době zapotřebí. Uvidíme, jak tomu bude, až poroste státní zadlužení. Máme také nový odhad deficitu rozpočtu 300 mld. Kč, což je podle nás velice optimistické.
Zdroj: Patria.cz
