Komodity

Perly týdne: Ropa opět do záporu, navždy změněný kapitalismus a u nás kopřivnická anomálie

Zneužívání černých labutí, navždy změněný kapitalismus a pouhé krátké nadechnutí cen ropy před dalším ponorem. O těchto a dalších zajímavostech uplynulého týdne se dočtete v pravidelných Perlách Patria.cz.

Ve světě…

Šetřili jsme, nyní platíme biliony dolarů: The New Yorker se věnuje současné pandemii z perspektivy Nassima Nicholase Taleba. Ten se domnívá, že jeho termín „černé labutě“ se začal používat jako klišé pro všechno zlé, co se nám přihodí. Současná pandemie se podle něj navíc dala lehce očekávat a hovořili o ní lidé jako Bill Gates, či Laurie Garrett. Sám Taleb podle svých slov již v lednu letošního roku před koronavirem varoval, ale „vlády nechtěli dát ani penny a tak teď platí biliony dolarů“.

New Yorker dodává, že oním varováním byla studie, kterou Taleb zpracoval spolu s Josephem Normanem a Yaneerem Bar-Yameme v době, kdy byla epidemií postižena pouze Čína. Vědci tehdy varovali před „nelineárním šířením infekce po celém světě“. Nabádali, abychom měli respekt před tím, co neznáme a abychom začali ihned praktikovat sociální distancování a podobné kroky. Taleb k tomu dodává, že jeho hlavním dlouhodobým cílem je budování politických struktur, které by se dokázaly lépe vypořádat s množícími se náhodnými událostmi.

New Yorker píše, že Taleb oponuje zejména lidem, kteří používají statistické metody „naivním“ způsobem a ignorují možnost extrémních jevů. Například na názor, že v rodinných bazénech zemře v USA ročně mnoho lidí a ekonomiku kvůli tomu nikdo nezavírá, na Twitteru reagoval: Utopení se v bazénu je samozřejmě extrémně nakažlivé a násobí se v čase“. Taleb se také podle New Yorkeru vymezuje proti těm, kteří věří v moudrost davu s tím, že čím větší je dav, tím větší je moudrost. Pokud by to byla pravda, tak podle něj nedošlo v roce 2008 k propadu trhu a ekonomiky poté, co po roce 2000 nastala deregulace trhů s deriváty. Taleb se naopak domnívá, že větší globální propojenost zvyšuje zranitelnost systému, počínaje například viry běžnými a konče viry počítačovými.

Sám Taleb o sobě říká, že je kosmopolita, ale současný globální systém podle něj vyžaduje, aby na úrovni jednotlivých zemí a prvků systému existovaly funkční mechanismy, které ihned zabrání šíření negativních jevů. Stát pak podle něj nemá občanům „ulehčovat život“, ale má jim pomáhat v době, kdy přijde nějaký významný šok. Je tak nyní například plně namístě, aby těm, kteří jsou krizí postiženi, „posílal šeky“. Taková politika by ale neměla stát na dluzích, ale na zdanění těch nejbohatších ve společnosti a to na „lokálním principu“. Výrobní systémy a firmy by pak měly změnit svou strategii a fungovat s dostatečnými zásobami a rezervami. New Yorker dodává, že některé Talebovy návrhy jsou spíše myšlenkovými experimenty a nemá moc smysl se jejich autora ptát na to, jak by byly uplatněny v praxi.

Navždy změněný kapitalismus: Miliardář Leon Cooperman se domnívá, že koronavirus už pravděpodobně navždy změnil kapitalismus. V rozhovoru pro CNBC konkrétně uvedl, že pokud vláda pomáhá soukromého sektoru v době, kdy se propadá do ztrát a problémů, má pak plné právo soukromý sektor regulovat v časech lepších. Podle miliardáře pak bude také muset dojít k růstu daní bez ohledu na to, kdo v USA vyhraje blížící se prezidentské volby. „Pokud vyhraje Biden, porostou daně rychle, pokud Trump, tak pomaleji. Ale nahoru jít musí“, míní Cooperman. Podle CNBC pro zvýšení daní hovořil již dříve, ale stavěl se proti dani z bohatství navrhované některými Demokraty.

Ropa opět do záporu: CNBC také cituje Vandanu Hari ze společnosti Vanda Insights, podle které u současného růstu cen ropy ani nemá smysl hovořit o obratu. Jde totiž jen o „nadýchnutí se před dalším ponorem“. Tato situace je dána tím, že pokud nedojde k výraznějšímu snížení těžby, naplněné kapacity pro skladování ropy budou spolu s utlumenou poptávkou tlačit ceny opět dolů.

Hari se domnívá, že tento tlak je obrovský a odráží zejména restrikce uplatňované ve snaze omezit šíření epidemie koronaviru. I země, kterým se podařilo šíření infekce zmírnit, totiž zůstávají velmi opatrné. A některé země čelí opětovnému růstu počtu nakažených. Pohybujeme se tak ve světě, který „neví jak z pandemie ven“.

Podobně hovoří například John Bromhead z ANZ Research. Podle něj může cenám ropy nahrávat rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa, který nařídil, aby americká vojenská plavidla střílela na plavidla íránská v případě, že jimi budou obtěžována. Jenže rozhodující je na trhu s ropou stále slabá poptávka a rostoucí zásoby.

Zdravotní péče ve světě: Nová studie „National Health Expenditure Projections, 2019–28: Expected Rebound In Prices Drives Rising Spending Growth“ přináší mimo jiné srovnání systémů zdravotní péče ve světě a také následující dva grafy. První z nich ukazuje výdaje na zdravotní péči v poměru k HDP. Zdaleka nejvyšší jsou tyto výdaje v USA (téměř 17 % HDP), nejnižší jsou naopak v zemích, jako je Indie, Indonésie, Turecko, nebo Čína. Průměr vyspělých zemí se pohybuje na necelých 9 %, Česká republika se s 7,5 % nachází pod ním.

Srovnání zemí podle výdajů na hlavu ukazuje, že i zde s více jak 10 000 dolary vedou Spojené státy, zatímco v Indii dosahuje částka asi 210 dolarů. U nás dosahují výdaje na zdravotní péči na obyvatele 3 058 dolarů a pohybujeme se tak na podobné úrovni, jako Korea, Španělsko, či Portugalsko:

Dluhy a přeplněné domácnosti: Eurostat tento týden porovnává míru vládního zadlužení evropských zemí k poslednímu čtvrtletí loňského roku. Řecké dluhy se blížily 180 % HDP, italské 140 % HDP, portugalské 120 % HDP. Průměr EU se pohyboval těsně pod 80 % a my spolu s Estonskem a Bulharskem patříme mezi nejméně zadlužené země:

V souvislosti se sociálním distancováním může být zajímavé porovnat podíl populace, která v evropských zemích žije v domácnostech s nedostatečným prostorem k bydlení. V Rumunsku je to podle Eurostatu téměř polovina populace, v celé EU asi 17 % a u nás asi 15 %. Nejméně tímto problémem trpí na Kypru, v Irsku a na Maltě, kde jde jen o zlomek populace:

a u nás doma…

Propad hypoték: Aktuálně.cz píše, že „trh s hypotékami padá. Před kolapsem nepomáhají ani nižší sazby či uvolněné limity“. „U průměrné úrokové sazby hypotečních úvěrů pokračuje stoupající trend posledních měsíců. Naopak průměrná výše poskytnutého hypotečního úvěru se po sedmi měsících zastavila a došlo i k lehkému poklesu její hodnoty na stávajících 2 514 041 korun,“ uvedl Jiří Sýkora z Fincentrum & Swiss Life Select. Objemy a počty poskytnutých hypoték klesly v březnu na nejnižší úroveň za poslední rok.

Tatra jede: Seznam.cz hovoří tento týden o „kopřivnické anomálii“. Píše, že „automobilka Tatra Trucks v Kopřivnici na Novojičínsku nadále vyrábí naplno a vedení firmy v tuto chvíli omezování výroby neplánuje. Její zákazníci neruší ani neodkládají objednávky“. Portál dodává, že „ani Tatra se nevyhnula komplikacím souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru. Určité problémy vznikají kvůli zpoždění dodávek komponentů od některých subdodavatelů“. Vedení automobilky to ale „řešilo přeskupením plánu výroby na měsíc duben a … podnik dosud nezaznamenal ze strany obchodních partnerů a odběratelů vozidel rušení nebo odklad objednávek“.

Přeglobalizovaná výroba: Novinky.cz přinesly rozhovor s Michaelem Valáškem, děkanem Fakulty strojní na ČVUT. Ten se mimo jiné domnívá, že „zbytečně velká část průmyslové výroby je globalizována a propojena mezinárodní dělbou práce. Výsledkem je absolutní závislost na dovozu z celého světa. Přecenění globalizovaného trhu na úkor našeho trhu lokálního se pak v pandemické krizi projevilo i u tak výrobně jednoduchých, ale najednou strategických komodit, jako jsou ochranné pomůcky nebo chemické látky pro testování“.

Podle vědce je také patrné, že do budoucna není ani ekonomicky, ani logisticky udržitelný stav převážení produktů z jednoho koutu světa na druhý, „přičemž často končí ve stejné zemi, kde svou pouť začaly“. Za příklad směru, kterým bychom se měli ubírat, dal společnost Brano. Ta „vyrábí duálně – doma i v zahraničí. Automobilky v Číně ji donutily mít i tam výrobní linky, ale ke každé takové čínské lince má Brano podobnou v Česku. Jsou tak připraveni nejen na neočekávaný výpadek některých produktů vlivem libovolných krizových nebo politických okolností, ale hlavně z dlouhodobého pohledu neztrácejí svou znalost a schopnost danou výrobu zabezpečovat“.

Zdroj: Kurzy.cz

Tagy

Související články

Back to top button
Close
Close