Je načase poučit se z historie a vymanit se z krize hned napoprvé. Stačí k tomu dvě věci, říká uznávaný ekonom
O dějinách a historických událostech se ve školách učíme proto, abychom se z nich poučili. Tak proč máme sklon některé chyby opakovat s železnou pravidelností? Tím spíš když se jedná o tak zásadní věci, jako je řízení ekonomiky. Minulost ukázala, že politici a další funkcionáři se v rámci snah na oživení národního hospodářství ve svých rozhodnutích často a zbytečně unáhlovali. V důsledku čehož se jejich lidem následně žilo ještě hůř. Jak tomuto vývoji nyní předejít, objasnil renomovaný ekonom a profesor Harvardovy univerzity Jeffrey Frankel.
V historii lze najít celou řadu událostí, které zapříčinily vznik rozsáhlých ekonomických recesí, v důsledku nichž začala spousta lidí doslova živořit. Jednou z nich je v těchto dnech tolik připomínaná pandemie španělské chřipky, která se objevila na přelomu desátých a dvacátých let minulého století. Ta za sebou zanechala miliony mrtvých a změnila svět k nepoznání.
Dalším významným okamžikem, k němuž je současná situace kolem nákazy nemocí covid-19 přirovnávána, je samotná velká hospodářská krize, kterou vyvolal masivní propad akcií na americké burze ve Wall Street. Paralela s recesí z třicátých let minulého století se tu nabízí zejména proto, že řada odborníků očekává, že aktuální pandemie má potenciál toto těžké období, jež přispělo i ke vzniku druhé světové války, vyrovnat, ba dokonce rovnou překonat.
Obě tyto události přitom mají z hlediska následného ekonomického vývoje jednu věc společnou – při pohledu na pomyslnou křivku hrubého domácího produktu Spojených států amerických, nejsilnější ekonomiky světa té doby, si i laik povšimne, že po strmém propadu následovalo vítané oživení, jehož pozitivní efekt ovšem záhy přišel zcela nazmar, neboť přišla další recese. Teprve až po ní se situace začala vracet takříkajíc do normálu.
Tvar zmíněné křivky tak připomíná písmeno „W“. Právě dvojitému vé by se jednotlivé země měly ve svém vlastním zájmu pokud možno vyvarovat, neboť tím nedocílí ničeho jiného než jen pouhého prodloužení délky trvání krize jako takové.
Místo W raději U nebo V
Cílem politiků a dalších zainteresovaných osob by podle Frankela nyní mělo být nastartování národního hospodářství ve tvaru písmena „U“, či snad ještě lépe „V“. Jinými slovy, měli by se postarat o to, aby krize, která se s největší pravděpodobností během následujících měsíců skutečně dostaví, trvala co nejkratší dobu a život se tak mohl opět vrátit do normálu. Toho by se dle uznávaného ekonoma, jenž v minulosti působil i v poradním týmu tehdejšího šéfa Bílého domu Billa Clintona, dalo dosáhnout za předpokladu, že se vyvarují dvou zcela zásadních omylů, kterých se dopustili jejich předchůdci v průběhu dvacátého století.
„První chybou – k níž má mnoho lídrů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa tendenci se až nebezpečně často uchylovat – by bylo předčasně ohlásit vítězství nad virem, upustit od opatření chránicích veřejné zdraví, a nechat tak prostor pro to, aby přišla druhá vlna (nákazy),“ uvedl Frankel ve svém sloupku pro list The Guardian.
„To je to, co se stalo před jedním stoletím během takzvané pandemie španělské chřipky. První vlna zasáhla Spojené státy začátkem roku 1918. Druhá vlna, která přišla v září 1918, byla daleko smrtonosnější. Třetí přetrvala do roku 1920,“ zrekapituloval s tím, že kdyby tehdy nebyla přijatá bezpečností opatření uvolněna předčasně, mohlo by podle článku zveřejněném v prestižním vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences jen v samotném San Francisku dojít ke snížení počtu obětí o neuvěřitelných 95 procent.
Jedna chyba za druhou
Druhou zásadní chybou vedoucí k tomu, že křivka výsledného produktu má onen nechtěný tvar „W“, je podle Frankela špatný odhad toho, dokdy je potřeba národní hospodářství stimulovat vládními záchrannými balíčky.
„V roce 1936 byla administrativa prezidenta Franklina D. Roosevelta natolik spokojená s postupem oživení ekonomiky z krize, která začala o sedm let dříve, že omezila federální výdaje a zvýšila daně. Ve stejnou chvíli americký Fed utáhl monetární politiku, zvýšil požadované bankovní rezervy na dvojnásobek a sáhl po sterilizaci. V roce 1937 se americká ekonomika propadla zpět do těžké recese, která trvala po celý rok 1938,“ zdůraznil.
Bude se historie opět opakovat?
Navzdory příkladům z minulosti se Frankel nicméně domnívá, že i tentokrát bude zejména v Americe přicházející krize trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Myslí si to také proto, že spatřuje jistou paralelu s rokem 2011. Kongres kontrolovaný republikány tehdy stopl některá ekonomická opatření zavedená demokratických prezidentem Barackem Obamou o pár let dříve, kdy se celý svět ocitl v další finanční recesi, poté co zkrachovala americká banka Lehman Brothers.
Frankela děsí především skutečnost, že se pravice ovládající horní komoru Parlamentu zalekne již tak vysokého státního dluhu vztaženého k HPD a nebude chtít do ekonomiky nadále pumpovat další miliardy dolarů.
„Pokud Trump v listopadových volbách prohraje boj o Bílý dům, ale republikáni budou stále kontrolovat Senát, mohli by si najednou znovu všimnout toho nebezpečného dluhu a znovu začít vyžadovat politiku, která je efektivně procyklická,“ obává se Frankel a ještě jednou apeluje: „Politici po celém světě by si měli pamatovat jednoduché pravidlo; abychom se vyhnuli recesi ve tvaru písmene „W“, nechť toto „W“ značí hrozbu předčasného ukončení (anglicky withdrawal – pozn. red.) přijatých zdravotních a ekonomických opatření. Jak totiž ukázaly předchozí krize, takovýmto návrhům bychom se měli vyhýbat jako čert kříži.“
Zdroj: theguardian.com, pbs.org
Zdroj: Euro.cz
